Téma představil Martin Šafařík
Martine, byl jsi hostem Snídaně Šampiónů na téma: Štěstí v práci. Stojí zato se štěstím v práci ve firmách zabývat?
Štěstí je dnes samostatný vědní obor, počet studií na toto téma neustále roste, což taky ukazuje na určitý trend. Tyto studie ukazují na několik důvodů proč má smysl štěstí v práci řešit. Šťastná pracoviště jsou inovativnější, produktivnější nebo úspěšnější v prodeji. Zároveň mají nižší fluktuaci, méně se objevují sick days nebo syndrom vyhoření. Všechny tyto faktory přímo ovlivňují hospodářské výsledky firem, což by měla být velká motivace o lidi se starat.
Všechno výše platí pro firmy napříč obory, tedy i pro výrobní firmy. Pro důkaz nemusíme chodit daleko, i v Čechách jsou příklady firem, které fungují a vyznačují se skvělým přístupem k zaměstnancům. Zmíním naříklad Sonnentor, ICE Industrials nebo výrobní družstvo Solea CZ.
Co vlastně štěstí v práci je a jak ho můžeme dosáhnout? Jednoduše řečeno: Co je zapotřebí, aby lidé byli v práci šťastní?
Velmi dobrá otázka. Mohlo by se zdát, že je to o penězích. Potřebujeme nejmodernější kanceláře, velké benefity, ideálně vlastní posilovnu a jídlo zdarma. Tak to ale vůbec není. Paradoxem je, že budování šťastného pracoviště nemusí stát téměř žádné peníze. Je to mnohem víc o času a energii, které jsme do toho ochotni dát.
Abych odpověděl, co to vlastně štěstí je, využiju 4 pilířů, které naznačují vědecké studie a ze kterých vycházíme. Za prvé jsou to vztahy a lidé kolem nás. Lidé, na které se můžeme spolehnout, kteří mají stejné hodnoty, se kterými se můžeme společně zasmát. Za druhé výsledky. Pocit z dobře udělané práce, z toho, že jsme v něčem dobří, že jsme experti. Zároveň pocit, že naše činnost má smysl, že někomu přináší užitek, že někomu pomáháme. Třetí pilíř je růst. Mít možnost se neustále rozvíjet, učit se nové věci. Naučit se pohlížet na překážky jako na výzvy a ne jako na problémy, které nám denně komplikují život. No a posledním pilířem je zdraví. Když nejsme zdraví, tak nemá cenu nějaké štěstí vůbec řešit, zdraví je naprostý základ.
Kdo je za naše štěstí v práci zodpovědný? Kdo ho má na starosti?
Ne nadarmo se říká: “kdyby se každý staral sám o sebe, tak je o všechny postaráno”. Osobní štěstí je zodpovědností každého z nás a nemůžeme čekat, kdy konečně někdo přijde a zařídí, abychom byli šťastní. Je důležité začít u sebe a snažit se dělat věci, které nás dělají šťastnými.
Zároveň je ale potřeba říct, že štěstí v práci do určité míry závisí na vedení. Firma může být tak šťastná, jak je šťastné její vedení. Pokud ředitel nebo manažeři svým lidem spíš hází klacky pod nohy, než aby je podporovali, těžko se tam lidé mohou cítit dobře.
Jaké jsou praktické tipy, které bys nám mohl doporučit z firem z celého světa?
Na tuto otázku se nás lidé ptají velmi často. Vytvořili jsme proto databázi, do které přidáváme konkrétní tipy z firem ze světa i od nás. Databáze se jmenuje Clara a víc informací o ni najdete na našich stránkách: https://www.happinessatwork.cz/clara
Těžko vybrat něco konkrétního, protože každého zaujme jiná věc. Řeknu spíš z čeho by tyto tipy a aktivity měli vycházet. Měli by vycházet ze zpětné vazby přímo od lidí. Pokud se chcete o lidi starat, nevycházejte jen z toho, co si myslíte, že funguje, ale ptejte se přímo lidí, co je trápí a co by jim udělalo radost. Pravidelný sběr zpětné vazby je skutečně klíčová věc. Důležitý je také elemenent překvapení. Když člověka pozitivně překvapíte, vyvoláte v něm okamžitý silný zážitek, který si bude dlouho pamatovat.
Kdo je Martin Šafařík?
- Martinovi konzultační aktivity jsou zaměřené na zaměstnance jako klíčové faktory pro úspěch každé firmy.
- Vědecké poznatky v oblasti štěstí v práci a well-beingu aplikuje do reálného prostředí firem, díky čemuž zlepšuje jejich firemní kulturu.
- Současně využívá moderní inovační metodologie a prostřednictvím tzv. „Rapid Innovation Teams“, speciálně sestavených interních i externích inovačních týmů, pomáhá firmám nastartovat či podpořit jejich stávající inovační aktivity.
- Martin má zkušenosti s metodologií Design Thinking, či facilitací kreativních i jiných workshopů.
- Je kandidát PHD na téma zlepšování kvality života zaměstnanců a s tím spojené produktivity na FPH VŠE.
- Před tím vystudoval bakalářský program na VŠE obor Národní hospodářství a Strategický inovační management (MSc) na Univerzitě v Groningenu v Holandsku.