Téma představil Josef Kraus.
Ahoj Josefe, na Snídani Šampiónů jsi nám představil téma fyzické bezpečnosti v dnešním firemním prostředí. Můžeš nám v krátkosti přiblížit čeho se otázky fyzické bezpečnosti ve firmách nejvíc týkají?
Každá menší či větší společnost nutně přemýšlí nad vlastní ochranou a zabezpečením, které může mít mnoho nejrůznějších forem. Klasická je fyzická bezpečnost – ochrana života a zdraví pracovníků či majetku firmy. Ovšem stále důležitější se stává bezpečnost jdoucí mimo fyzickou úroveň – ochrana citlivých dat, obrana proti průmyslové špionáži, prověřování potenciálních obchodních partnerů atd. To jsou všechno věci, které řeší soukromý sektor, protože ten může působit proaktivně a preventivně, nikoli jako státní bezpečnostní složky, které jsou veskrze represivního charakteru.
Proč je trendem ve 21.století privatizace bezpečnosti? Co to znamená a na co to má největší dopad?
Sektor soukromých bezpečnostních služeb skutečně v posledních letech zažívá ohromný boom a jedná se o dynamicky rostoucí sektor. Důvodem je skutečnost, že bezpečnostní síly státu nemohou být všude. Obzvláště to platí pro moderní západní demokracie, kde je tendence omezovat působnost i rozpínavost státních ozbrojených sil. Soukromý sektor tak může zastupovat státní bezpečnostní autoritu ve velice pestré škále úkonů. Tam, kde není možná permanentní policejní fyzická ostraha, tam nastupuje soukromí strážní. Tam, kde se privátní sektor snaží v rámci prevenci rizik posilovat vlastní ochranu, tam využije služeb zkušených bezpečnostních profesionálů. A jaký to má celkový dopad? Krom dynamického růstu celého soukromě-bezpečnostního sektoru to také znamená zvyšující se konkurenci v tomto odvětví, užší specializaci v rámci poskytování služeb a tlak na maximální znalosti, profesionalitu a zkušenosti bezpečnostních pracovníků. Lze tak nalézt experty na prakticky všechny dimenze bezpečnosti – od ajťáků až po drsné hochy s palnou zbraní za pasem.
Jaké fyzické hrozby jsou v současném prostředí českých firem nejvíce akcentovány?
Aktuálně se akcentují především bezpečnostní hrozby typické pro celý středoevropský či západoevropský prostor. Ať už je běžná ochrana před majetkovou trestnou činností, obrana před napadením či obtěžováním ze strany agresivního klienta, nebo méně časté, ale o to nebezpečnější útoky tzv. aktivního střelce či dokonce terorismus. V posledních deseti letech se klade stále větší důraz na kyberbezpečnost a ochranu proti krádežím dat, průmyslové špionáži apod.
Jak se mohou větší i menší firmy připravit a ochránit? Které metody dle tvých zkušeností využívají?
Skutečně závisí zejména na tom, o jak velké společnosti se jedná a jak velký pocit ohrožení či vlastního nezabezpečení cítí. Prvním krokem by bezesporu měla být kompletní bezpečnostní analýza, která prověří již aplikovanou ochranu firemního majetku, personálu, dat atd. Následně dojde k vyhodnocení této analýzy s cílem identifikace problémů a nedostatku. Poté si klient sám musí určit, které bezpečnostní díry považuje za nepodstatné, které naopak za závažné, resp. které hodlá s nasazením finančních a dalších prostředků záplatovat, nebo které s ohledem na efektivitu vynaložených prostředků ponechá bez ochrany. Na základě toho zvolí nabízené bezpečnostní řešení, či osloví specializované bezpečnostní společnosti nabízející řešení konkrétních problémů prakticky na klíč.
Co když chce firma rozšířit své podnikání do zahraničí? Jak by měla řešit otázku bezpečnosti a čeho všeho se daná bezpečnost má týkat?
Podnikání v zahraničí je vždy velice složitá záležitost nejen z hlediska bezpečnosti. Pokud pominu právní ochranu firemních kroků v cizí zemi a zaměřím se pouze na fyzickou bezpečnost, tak bude vždy hodně záležet na tom, v jaké zemi či regionu hodlají pracovníci společnosti operovat. Zatímco některé státy nevyžadují zvláštní bezpečnostní přípravu, jiné destinace mohou být pro zahraničního pracovníka velice rizikové. V takovém případě je nezbytným minimem alespoň informativní příprava pracovníků před výjezdem do rizikového prostoru. Měli by se seznámit s tamní bezpečnostní situací, získat doporučení pro bezpečné chování, absolvovat školení o správných postupech v případě jakéhokoli krizového stavu. Pokročilejší službou v tomto segmentu je pak plná fyzická ochrana při zahraničním pobytu, ať už ze strany lokální bezpečnostní společnosti, nebo nějaké domácí odesílající své experty do zahraničí.
Mgr. Josef Kraus, Ph.D.
- V letech 2004 – 2009 absolvoval bakalářský a magisterský studijní program politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde rovněž zakončil své doktorské studium politologie na oboru Bezpečnostních a strategických studií.
- V letech 2012 – 2013 byl vědeckým pracovníkem na Mezinárodním politologickém ústavu, s nímž i nadále úzce spolupracuje, a je rovněž členem Centra pro bezpečnostní a strategická studia.
- Od roku 2013 působí na Univerzitě obrany ve Skupině bezpečnostních studií Katedry celoživotního vzdělávání Fakulty ekonomiky a managementu, odkud následně přešel do Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií na Oddělení bezpečnostních studií a analýz.
- V roce 2008 absolvoval Kurz speciální přípravy pro krizové situace na Vojenské akademii ve Vyškově a pobýval v rámci výzkumné stáže na Central Asia-Caucasus Institute & Silk Road Studies Program Joint Center při John´s Hopkins University ve Washingtonu D. C.
- Má za sebou řadu terénních výzkumů v konfliktních oblastech, zejména v regionu Blízkého a Středního východu a na Kavkaze.
- Vědecky se zaměřuje především na problematiku terorismu, náboženského radikalismu, konfliktů o suroviny a energetické bezpečnosti.
